moje stránky-snažila jsem se

Není tak težké uvěřit,že někde dýcháš

Máš svůj pokoj,své oblíbené tričko,kamarády.Možná ani nepřemýšlíš o tom,že ti něco schází,prostě žiješ vezeš se tou řekou a říkáš si,že je ti fajn..Nikdo neví,že někdy večer,když si stoupneš k oknu a díváš se na ztichlé město ti bývá smutno.Vidíš světla i temná zákoutí,spěchající opozdilce i loudavé milence,co mají oči jen pro sebe a čas je nezajímá vidíš tisíce hvězd na nebi a jejich studené světlo je nekonečně vzdálené.Ale ty toužíš po teple,divně tě tlačí na prsou a srdce máš plné čehosi, o co by ses rád s někým podělil,jenže si sám.Toužíš někoho sevřít v náručí takpevně,abyste splinuli v jedno tělo....

Tvoje dlaň,zanechala na skle orosenou stopu.Cítím to teplo,I já se často dívám z okna.Rozumím ti.Tak už mi konečně dej znamení.